Marcus Zoborský

Marcus Zoborský

Kněz

Marcus Zoborský přišel do Brna z nedalekých Horních Uher do moravského města Brna koncem roku 1461. Jako bezzemek žil v polorozpadlé chatrči za hradbami města. Prací v nedalekém dole si časem našetřil peníze na nákup vlastního pole. Už od malička byl veden k poctivé práci na poli a teď se mu jeho výchova hodila. Zároveň opustil svou chatrč a přestěhoval se do města poblíž Veselé brány do domečku číslo 170. Domek se nacházel poblíž tehdejšího brněnského kostela a tak jej občas Marcus navštívil, aby se pomodlil a poděkoval za své rodiče, nebo aby se zúčastnil bohoslužeb.

Po delším čase si otevřel truhlářskou dílnu a zapojil se do vedení země svou kandidaturou do zemských voleb a svou funkcí soudce Markrabství Moravského. Následně si zakoupil další obilné pole a jeho vydal se na svou první cestu po Evropě ke královské hrobce v Maďarsku.

Dne 13. února 1462 přijal svátost křtu církve URAC, začal se zabývat duchovním životem a 16.dubna byl vysvěcen na jáhena brněnské farnosti. Svěcení celebroval biskup Koco.

Po vysvěcení a následném onemocnění brněnského kněze Štefana Podmanického byl Marcus jmenován do funkce sakristiána, která mu udělovala pravomoce spravovat brněnskou farnost místo nemocného kněze. Dne 3. ledna 1465 byla vedením brněnské farnosti pověřena Hádramašmátrá a tak Marcus vykonával jen funkci diakona. Brzy byl dosazen i do funkce diecézního komořího a 22. února 1466 přijal kněžské svěcení a titul kněze bez úřadu. Krátce poté se odebral do kláštera, kde bojuje se zákeřnou nemocí.