Část první: Preambule

Odstavec 1: Jako je aristoteliánské poselství zároveň jednotné, jak jej vydal Jáh, a dvojí, jak jej předali Aristoteles a Christos, stejně tak církev představuje jednotný aspekt, jako nositelku pravé víry a zároveň dvojí aspekt, protože ji tvoří řádoví i sekulární duchovní. Tyto dvě složky jsou dvěma aspekty téže reality: Církve.

Odstavec 2: Řádoví duchovní, podle svatého Benoita z Pisa Yaolo, duchovního patrona monachismu a strážce desky z Oane, jsou složeni z věřících ochotných žít ve společenství, aby mohli rozvíjet poselství proroků a jinak pracovat na jeho zachování/rozmnožení, šíření a obecné blaho.

Odstavec 3: Organizace řádového kněžství církve zahrnuje dva typy římských řádů (OR):

• Odstavec 3.1: Římské náboženské řády (ŘNŘ - ORR), které nezahrnují vojenské organizace církve. Jejich vztah k Římu, a zejména schvalování jejich statutu a jejich kánonu se zabývá Kongragace pro šíření víry.
• Odstavec 3.2: Náboženské vojenské řády (NVŘ - OMR) zaštiťují vojáky Církve a často v sobě mají výrazné náboženské křídlo. Jejich vztah k Římu, a zejména schvalování jejich statutu a jejich kánonu, se zabývá Kongregace Svatých armád.

Odstavec 4: Je zvykem, že členové jednoho typu řádu se účastní zakázek druhého typu.

Část druhá: Kláštery a opatství*

*V tomto textu budeme používat termín opatství pro všechny budovy určené k běžnému klášternímu využití (kláštery, převorství a konventy).

Odstavec 1: Každý řád se skládá z mnišské komunity. Každý řád má svou vlastní chartu, na kterou jeho členové skládají své přísahy; tato charta je často inspirována kánonem sv. Benoita. Tento list, otce všech aristoteliánských chart, zdůrazňuje význam přísahy poslušnosti, jakož i lásky, pokory a čistoty.

Odstavec 2: Opatství, kláštery, převorství a konventy jsou místa práce, spirituality, meditace, studia teologie a modliteb, kde řádní duchovní žijí ve společenství; nabízejí domov věřícím v ústraní. V opatstvích, klášterech a konventech existuje určitá hierarchie. Některé z nich jsou sídlem jejich Řádu jako celku (a v takovém případě se nazývají "matčiné") nebo jeho větve. Tyto síně víry se nijak neliší od běžných opatství, klášterů a konventů (nazývaných "dceřiné"), nebýt existence kapitária, který má pravomoc nad zbytkem opatství, klášterů nebo konventů řádu nebo odvětví. Stavba takových míst vždy vyžaduje povolení metropolitního arcibiskupa příslušné arcidiecéze.

Část třetí: Organizace řádového kléru

Odstavec 1: Rektor (ŘNŘ - ORR)
Základní podmínky = v době své nominace musí být knězem. Tato klauzule se nevztahuje na ty náboženské řády, které ji dosud nepřijaly; platí však pro příští jmenování jejich rektora.
Působící příčiny = musí být nominován podle pravidel řádu.
Formální postupy = musí být jmenován podle pravidel řádu poté, co byl oficiálně přijat Kongregací pro šíření víry.
Výsledný produkt = Rektor je nejvyšší církevní autoritou v náboženském řádu. Pokud jde o všechny svátostné praktiky, členové jeho řádu, kteří tvoří fiktivní diecézi, ho kanonicky považují za rovného biskupovi. Oprávněně se účastní biskupského sněmu ve svém sídle. Může pokračovat ve svých extra muros aktivitách, pokud si zachová silné pouto se svým intra muros životem.

Odstavec 2: Velkopřevor
Základní podmínky = musí být v době své nominace knězem.
Působící příčiny = musí být nominován podle pravidel řádu.
Formální postupy = musí být jmenován podle pravidel řádu poté, co byl oficiálně přijat Kongregací pro šíření víry pro RMO.
Výsledný produkt = je pravou rukou rektora v ORR ve všech záležitostech a má na starosti všechny náboženské, rituální a svátostné záležitosti týkající se RMO. Coby kanovník má, pokud jde o členy svého řádu, moc, pravomoc a pověření vyplývající z fiktivní diecéze rektora. Může pokračovat ve svých extra muros aktivitách, pokud si zachová silné pouto se svým intra muros životem.

Odstavec 3: Hodnostář řádu
Základní podmínky = musí být v době své nominace věřícím, duchovním nebo knězem podle specifických potřeb daného řádu.
Působící příčiny = musí být nominováni podle pravidel řádu.
Formální postupy = musí být jmenováni podle pravidel řádu.
Výsledný produkt = jeho pole působnosti a pravomoc závisí na pravidlech daného řádu, ale jejich sídlem je generální řádová kapitula. Jedná pod dle pokynů a v koordinaci s rektorem nebo velmistrem. Může pokračovat ve svých extra muros aktivitách, pokud si zachová silné pouto se svým intra muros životem.

Odstavec 4: Vrchní opat (opatství Res Parendo)
Základní podmínky = v době svého jmenování musí být knězem.
Působící příčiny = musí být nominováni podle pravidel ORP týkajících se opatství Res Parendo.
Formální postupy = závisí na platných vnitřních pravidlech.
Výsledný produkt = jsou vyšší autoritou opatství Res Parendo. Mohou pokračovat ve svých extra muros aktivitách, pokud si udrží silné pouto se svým intra muros životem.

Odstavec 5: Otec Převor
Základní podmínky = v době jeho jmenování musí být knězem.
Působící příčiny = musí být nominováni podle pravidel řádu, aby pomáhali vyššímu otci nebo velkému převorovi.
Formální postupy = musí být jmenováni podle pravidel Řádu.
Výsledný produkt = mají povinnost podporovat všechny náboženské, rituální a svátostné záležitosti v koordinaci se svým představeným; buď vrchním otcem, nebo velkým převorem, jsou druhým úředníkem. Mohou pokračovat ve svých extra muros aktivitách, pokud si udrží silné pouto se svým intra muros životem.

Odstavec 6: Otec
Základní podmínky = vysvěcený konventuál.
Působící příčiny = prelát, který konventuála vysvětil.
Formální postupy = svěcení kvalifikovaným prelátem.
Výsledný produkt = Extra muros vykonávání světských náboženských povinností, předpokládající svěcení, může být možné, pokud se bude i nadále co nejvíce podílet na společném životě a jeho povinnostech intra muros jako řádný konventuál.

Odstavec 7: Konventuál
Základní podmínky = věřící ochotný sloužit církvi a Jáhu v rámci náboženského nebo vojensko-náboženského řádu.
Působící příčiny = musí být přijaty podle pravidel řádu.
Formální postupy = obřad složení klášterních přísah, aby mohl žít v mnišské askezi. Skládá přísahu poslušnosti, dobročinnosti, pokory, pacifismu (bez zbraní) a čistoty.
Výsledný produkt = Přistoupení ke stavu řádového duchovního. Zavazuje se podávat důkazy spirituality, být zasvěceni především Jáhu a žít ve společenství s komunitou Res Parendo řízenou uznávaným náboženským řádem. Mohou pokračovat ve svých extra muros aktivitách, pokud si udrží silné pouto se svým intra muros životem.

Odstavec 8: Oblát
Základní podmínky = věřící Církve, který je ochoten pracovat uvnitř řádu a i když skládá drobné přísahy, zůstává aktivní ve světském životě.
Působící příčiny = mají být přijímány podle pravidel řádu.
Formální postupy = obřad jmenování a vyslovení menších přísah.
Výsledný produkt = status obláta je laický stav a neznamená víc než jen drobné přísahy poslušnosti a lásky. Oblát může nosit zbraně, oženit se a založit rodinu. Je na uvážení různých řádů, zda tento status poskytnou či nikoli.

Část čtvrtá: Specifické úřady IG klášterů

Odstavec 1: Otec Opat (IG opatství)
Základní podmínky = musí být duchovním podléhajícím kánonu a hierarchii svaté církve. Jeho kandidaturu musí schválit (arci)biskup diecéze, kam opatství In Gratibus patří, nebo její starší.
Působící příčiny = je volen mnichy z opatství In Gratibus.
Formální postupy = musí jej jmenovat příslušný (arci)biskup.
Výsledný produkt = je vyšší autoritou opatství In Gratibus respektující dogma, kánon a římskou hierarchii. Je povinen trvale bydlet v opatství a na diecézní úrovni je zcela rovnocenný duchovnímu, a to i pokud jde o podřízení se moci biskupa, který zodpovídá za farnost In Gratibus.

Odstavec 2: Starší (IG opatství)
Základní podmínky = každý věřící, který si přeje sloužit církvi a Bohu a odvrátit se od světského života v opatství In Gratibus.
Působící příčiny = nominuje jej (arci)biskup diecéze, kam opatství In Gratibus patří.
Formální postupy = pomáhá odpovědnému opatovi ve všech náboženských, rituálních a svátostných záležitostech Res Parendo.
Výsledný produkt = představuje biskupskou moc v opatství a je číslem 2 v opatství; oprávněně se účastní kapituly a omezené vnitřní rady.

Odstavec 3: Mnich (IG opatství)
Základní podmínky = Každý věřící, který si přeje sloužit církvi a Bohu a odpoutat se od světského života v opatství In Gratibus.
Působící příčiny = je přijímán podle pravidel In Gratibus.
Formální postupy = Obřad jmenování vykonávaný opatem. Vyslovuje přísahu poslušnosti, dobročinnosti, pokory, pacifismu (bez zbraní) a čistoty.
Výsledný produkt = Nástup do stavu řádového duchovního. Zavazuje se podávat důkazy spirituality, být zasvěcen především Jáhu a pracovat ve společenství se členy opatství In Gratibus. Má respektovat dogma, kánon a římskou hierarchii.

Část pátá: Podmínky schválení Kongregací pro šíření víry

Odstavec 1: Certifikace Kongregací pro šíření víry je nezbytným požadavkem pro uznání řádu, založení opatství nebo jakékoli jiné podobné budovy, jakož i pro jmenování do určitých úřadů. Podléhá vedení Římské řádové kapituly náležející výše uvedené kongregaci.

Aristoteliánská akreditace

Odstavec 2: Aristotelskou akreditaci může získat organizace (mravní subjekt), věřící (fyzická osoba) nebo budova určená k běžnému klášternímu užívání.

Oddíl A: Akreditace věřícího

Odstavec 1: Tato akreditace obsahuje veškeré podmínky, které musí být splněny a schváleny Kongregací pro šíření víry na základě kanonického práva nebo tohoto textu k tomu, aby byl umožněn přístup do konkrétního úřadu.

Odstavec 2: Věřící musí uložit svou kompletní dokumentaci do kanceláře Kongregace pro šíření víry, která musí obsahovat:

• doklad o aristotelském křtu věřícího
• životopis (Curriculum Vitae) doplněný dopisem uvádějícím jeho motivy a plány s úřadem o který usiluje.
• patronát dvou církevních kleriků, z nichž alespoň jeden musí být (arci)biskupem. V každém případě se doporučuje, aby jedním z jeho patronů byl kněz jeho farnosti nebo biskup diecéze z místa jeho původu.
• Vyžaduje se přísaha aristoteliánské církvi a papeži. Výše zmíněná přísaha musí být během akreditačního procesu složena před zástupcem Řádové římské kapituly. Schválení Kongregací pro šíření víry znamená závazek takové přísahy vůči aristoteliánské církvi.
• Aristoteliánská přísaha:
  Já (JMÉNO) skládám přísahu před Aristotelem a před posvátnými texty, že budu vždy a především jednat v zájmu Univerzální Římsko-Aristoteliánské Církve.
  Já (JMÉNO) se zavazuji složit přísahu a/nebo přijmout závazky předpisy společnosti vyplývající z úřadu, který má být akreditován.
  Já (JMÉNO), přijímám podřízení aristoteliánské trojité poslušnosti: poslušnosti hierarchii ustanovené Christosem, poslušnosti dogmatu, poslušnosti kanonickému právu.
  Já (JMÉNO) přísahám před Christosem a před posvátnými texty, že budu vždy a především sloužit papeži a jeho zástupcům. Stejně tak uznávám všechny své další závazky věrnosti a úcty, které jsou předmětem této přísahy.
  Já (JMÉNO) skládám přísahu před Arnvaldem a posvátnými texty, že budu tuto přísahu dodržovat do dne, kdy zemřu nebo do dne, kdy ji budu kanonicky zproštěn.

Odstavec 3: Člen Řádové římské kapitule přijde, aby ověřil, že jsou splněny všechny výše uvedené podmínky. Může si vyžádat a shromáždit svědectví, která potřebuje. Poté sestaví zprávu Kongregaci pro šíření víry, přičemž konečné rozhodnutí závisí na kancléři po konzultačním hlasování Řádové římské kapitule.

Odstavec 4: Závěrem akreditace je náboženský obřad Res Parendo (RP) po vzoru jmenování do římského duchovního úřadu.

Oddíl B: Akreditace skupiny

Odstavec 1: Tato akreditace se týká skupin, které mají náboženské nebo sekulární aktivity a chtějí získat práva a povinnosti vztahující se k aristoteliánské akreditaci. Pro sekulární skupiny je to definitivní stádium, ale pro postulanta statusu ORR (ŘNŘ) je to jen předběžné uznání. Tato fáze je obdobím, během kterého bude postulantův řád posuzován a testován pro svou dobrou víru, hloubku jeho angažovanosti a jeho členy. Tento postup označování se může týkat i náboženského křídla postulanta se statutem OMR (NVŘ).

Odstavec 2: Skupina musí podat Řádové římské kapituli kompletní dokumentaci dokládající:

• přítomnost deseti aktivních členů;
  
• že všichni její členové jsou aristoteliánští věřící;
• že všichni členové, kteří spáchali přestupky nebo zločiny, se vyznali a byli očištěni od svých hříchů;
• že přední a vysoce postavení členové nemají žádné problémy se spravedlností a jsou pokřtěni;
• že skupina má stanovy ukládající aristoteliánské náboženství jako jedinečnou víru řádu;
• tyto stanovy jsou v souladu s kanonickým právem a dogmatem;
• začlenění níže uvedené přísahy do stanov, která je závazná pro všechny členy skupiny;
• Povinná přísaha:
  Já (JMÉNO) skládám přísahu před Aristotelem a před posvátnými texty, že budu vždy a především jednat v zájmu Univerzální Římsko-Aristoteliánské Církve.
  Já (JMÉNO), přijímám podřízení aristoteliánské trojité poslušnosti: poslušnosti hierarchii ustanovené Christosem, poslušnosti dogmatu, poslušnosti kanonickému právu.
  Já (JMÉNO) přísahám před Christosem a před posvátnými texty, že budu vždy a především sloužit papeži a jeho zástupcům. Stejně tak uznávám všechny své další závazky věrnosti a úcty, které jsou předmětem této přísahy.
  Já (JMÉNO) skládám přísahu před Arnvaldem a před posvátnými texty, že budu tuto přísahu dodržovat do dne, kdy zemřu nebo do dne, kdy jí budu kanonicky zproštěn.
• dokončený akreditační proces dvou vedoucích členů skupiny;
• patronát dvou aristoteliánských (arci)biskupů;
• jmenování akreditovaného duchovního v akreditované farnosti podle předpisů Kongregace pro šíření víry.

Odstavec 3: Člen Řádové římské kapitule přijde, aby ověřil, že jsou splněny všechny výše uvedené podmínky. Může tak mít plný přístup do nitra postulantské skupiny. Stejně tak musí všichni členové skupiny podávat upřímné a přímé odpovědi. Poté sestaví zprávu Kongregaci pro šíření víry, přičemž konečné rozhodnutí závisí na kancléři po konzultačním hlasování Řádové římské kapitule.

Oddíl C: Akreditace budovy

Odstavec 1: Tento článek se týká všech budov určených k běžnému klášternímu využití, jako jsou opatství, kláštery, převorství a konventy, které nejsou přímo spojeny s římskými řády (OR), které jsou vyjmuty z následujícího postupu.

Odstavec 2: Vytvoření takové budovy může být pouze výsledkem již akreditované náboženské skupiny a role Kongregace pro šíření víry je omezena v ověřování:

• předběžné akreditací výše uvedené skupiny;
• svolení metropolitního arcibiskupa arcidiecéze, kde se budova nachází;
• svolení na úrovni Res Parendo zřízení nebo darování pozemků šlechtickou osobou nebo členem místní světské moci;
• dokončeného akreditačního procesu pro dva budoucí správce tohoto objektu.

Odstavec 3: Člen Řádové římské kapitule přijde, aby ověřil, že jsou splněny všechny výše uvedené podmínky. Poté sestaví zprávu Kongregaci pro šíření víry, přičemž konečné rozhodnutí závisí na kancléři po konzultačním hlasování Řádové římské kapitule.

Oddíl D: Uznání náboženského řádu

Odstavec 1: Postup uznání speciálně pro postulanty římských náboženských řádů (ORR - ŘNŘ) je jen začátek. Akreditace je pouze předběžné potvrzení. Tato fáze je obdobím, během kterého bude postulantský řád posuzován a testován pro svou dobrou víru, hloubku své angažovanosti a své členy. Toto období může být velmi dlouhé a nejsou stanoveny žádné maximální limity. Na druhé straně je minimální limit stanoven na čtyři měsíce opakovaných a odůvodněných zakázek o celkové délce trvání úměrné životnosti řádu. Má se co nejvíce podílet na životě církve v římských kongregacích a v sekulárním duchovenstvu diecézí. Bude se také snažit spolupracovat a koordinovat se se svým homologním římským náboženským řádem (ORR - ŘNŘ) při každé společné náboženské, rituální a svátostné činnosti.

Odstavec 2: Akreditovaná aristoteliánská skupina, která postuluje o statut římského náboženského řádu (ORR - ŘNŘ), musí Řádové římské kapituli doložit kompletní dokumentaci dokládající:

• že skupina je akreditována po dobu nejméně čtyř měsíců;
• přítomnost alespoň dvaceti pokřtěných členů;
• přítomnost pěti aktivních členů mezi sekulárním duchovenstvem (jáhen, kněz...) a v římských kongregacích;
• patronát čtyř (arci)biskupů a/nebo rektorů římských náboženských řádů (ORR - ŘNŘ);
• že vnitřní stanovy obsahují: volební a kontrolní procesy všech jeho členů;
• že řád ve svém nitru jasně rozlišuje tři druhy: sekulární duchovenstvo, řádové duchovenstvo a obláty;
• že řád zajišťuje řeholní formu svých členů v období noviciátu před jejich definitivním přijetím do řádu.

Odstavec 3: Řádová římská kapitule má zajistit, aby byly všechny tyto podmínky splněny. Takže bude mít úplný přístup k doméně postulantské skupiny. Stejně tak musí všichni členové skupiny dávat upřímné a přímé odpovědi. Řádová římská kapitule poté sestaví zprávu pro kurii ke konečnému rozhodnutí.

Část šestá: Řádová římská kapitule

Odstavec 1: Řádová římská kapitule je apoštolská instituce přidružená ke Kongregaci pro šíření víry. Má povinnost dohlížet na činnost řádového duchovenstva; funguje jako spojovací článek mezi různými aristoteliánskými řády a také umožňuje organizaci a koordinaci všech náboženských, rituálních a svátostných společných aktivit. Má také povinnost udělovat akreditace popsané v tomto textu.

Odstavec 2: Výše uvedené kapituli předsedá kancléř Kongregace pro šíření víry nebo duchovní jmenovaný výše uvedeným kancléřem. Plnoprávnými členy Řádové římské kapitule jsou také rektoři římských náboženských řádů (ORR - ŘNŘ) a velmistři náboženských vojenských řádů (OMR - NVŘ) a jeden zástupce řádně uznaný dle stálých předpisů příslušného řádu. Další přístupy může navrhnout kdokoli z členů, přičemž jejich definitivní nominace náleží kancléři, který má rovněž právo veta.

Kanonický text o řádovém duchovenstvu
Dáno v Římě za pontifikátu Svatého otce Evžena V. sedmnáctého dne měsíce května, roku milosti MCDLVI.